Na nákup, na upečení buchet, na návštěvu prarodičů, na ušití nového obleku, na přepnutí televize, na vytopení garáže, na vyčištění auta, na natření topení.

Moc si stojím za tím, že se tahle branže začíná neuvěřitelně zdokonalovat. Čím dál víc se mi potvrzuje, že lidi, kteří se byť jen jedním telefonem poradí s profíkem předtím, než začnou něco shánět nebo prodávat jsou prostě daleko líp připravení.

Amatérismu kolem sebe vidím stále sice spoustu, ale razantně přibývá lidí, kteří vědí, co chtějí a přesně si za tím v této oblasti jdou.

Chvála Vám, chvála nám připraveným, chvále těm, kteří nejsou zabednění.

V úrovní odlehčeného tématu – nemám radost z toho, že řeším kejkle různých vykuků – já nejsem ten, co určuje trh – to lid si určuje trh sám. Nadává-li lid na trh, nadává sám na sebe, protože je to on, co trh ovládá a určuje si směr.

Co pomáhá lidem k uspokojení? – informace. Čím kvalitnější, tím lepší.

Kdo nejvíc nadává na druhé? Ten co se o ně nejvíce zajímá.

Potřebuji se zajímat o druhé? Nikdy. Na co. Já se zajímám o sebe a zajímám se o to, aby ze mě měli druzí lidé prospěch.

Dám jim informaci – oni vstřebají a zpracují.

Na co tedy sakra já vlastně potřebuji druhé lidi? Aby mě ukázali to, co já neumím, popřípadě to za mně udělali líp, než to umím já sám.

Jednoduché, že? J